Krušné hory jsou druhým nejstarším pohořím Čech a tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící na severozápadní části Čech přirozenou hranici mezi Čechami a Německem Na české straně Krušných hor činí výškový rozdíl mezi podhůřím a hřebenem až 700 m, zatímco na saské straně stoupá nadmořská výška pozvolně. Prudké svahy působí dojmem hradby, přirozené hranice Čech.

 
 V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích.
 
Významná jsou také krušnohorská rašeliniště, která představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody.

 
Do roku 1947 byly KH jedněmi z nejobydlenějších hor, a to z důvodu jejich nerostného bohatství. Kvůli těžbě rud sem přišlo mnoho lidí z různých koutů Evropy. Po tomto roce však bohužel začínají neslavné dějiny vysídlení a zdemolovaných vesnic v rámci bombastických akcí v 50. letech. Zvláště ve stráních a na hřebenech KH zaniklo mnoho osad a vesniček. Vytvoření pohraničního pásma neprodyšně uzavírajícího celé Krušné hory pak dokonalo dílo zkázy. Od poloviny 60. let, kdy bylo toto pásmo zrušeno, vykonalo lidské snažení asi jedinou pozitivní úlohu, a to fenomén chalupaření. Obecně chalupáři zachránili tisíce cenných lidových staveb a udržovali jejich estetickou hodnotu. Díky tomu se udrželo při životě mnoho osad a malých vesnic. Ačkoliv je zde život opravdu krušný, pojmenování těchto hor nemá původ ve špatném počasí. Český název „krušné“ pochází od slovesa krušiti, což znamená totéž co rýžovat, tedy činnost havířskou.